Vlad Dracula
Vlad III. Dracula (1431 — 1476) Tiez Naražač na kôl resp. Napichovač (rumunsky Ţepeş) bol valašským kniežatom. Ako panovník viedol voči Osmanskej ríši nezávislu politiku namierenu proti osmanskej expanzii. Je považovaný za spravodlivého vládcu a ochráncu valašskej nezávislosti, preslavil sa však najmä svojou krutostou v bojoch s Turkami (jeho prezívka je založena na oblubenom zpôsobe popravy, ktorý využíval k vyvolávaniu strachu a hrôzy vo svojich nepriateloch; Dracula (Drăculea) je potom zdrobnelinou prezívky jeho otca — Drak (Dracul) — ktorý bol označovaný ako člen tzv. Dračieho rádu císara Zikmunda).
Zivot
Bol synom valašského kniežata Vlada II. S najväcsou pravdepodobnostou sa narodil v sedmohradskej pevnosti Sighişoara v zime 1431. Ako mladík bol v roku 1442 uveznení a nutený trávit niekolko rokov na istanbulskom dvore ako zajatec za svojho otca a bol prepustený až po jeho zavraždení v decembri 1447, ked sa na krátku dobu dokonca stal loutkovým panovníkem Valašska. Následující léta strávil ve víru balkánské politiky, aby se nakonec připojil k sedmihradskému knížeti Janu Hunyadimu.
V roce 1456 se v souvislosti s uhersko-osmanskými boji vojensky zmocnil Valašska. Po počáteční konsolidaci a umlčení vnitřní opozice proti své vládě zahájil v roce 1459 otevřenou protiosmanskou politiku, která vyústila v nájezdy na Turky kontrolovaná území jižně od Dunaje na přelomu let 1461–2. Sultán Mehmed II. v reakci vytáhl v čele šedesátitisícového vojska, opanoval Valašsko a knížetem prohlásil Vladova bratra Radua Sličného. Ten si získal podporu valašské šlechty a s její pomocí vyštval Vlada do Uher.
Vlad se do Valašska vrátil až po více než deseti letech, když se asi v roce 1475 zmocnil s moldavskou a sedmihradskou pomocí opět knížecího trůnu. Zahynul po necelém roce své druhé vlády (údaje o jeho smrti se různí — buď padl v boji s Turky nebo byl zavražděn valašskými bojary nespokojenými s jeho krutovládou).
Vlad proslul zejména svou krutostí, o níž se vypráví mnoho historek. Jednou údajně sezval všechny chudáky v zemi na svůj hrad na velkou hostinu. Všechny je upálil a prohlásil, že tím snížil chudobu v zemi a ukončil všem trápení. Dalším z jeho krutých a radikálních činů bylo milé přivítání Turků, kteří si v jeho přítomnosti nechtěli sundat turbany. Drákula se rozhněval a nechal jim je na hlavy přibít hřebíky.
Vlad v literatuře
Vlad je znám především díky románu Drákula Brama Stokera, kde je popisován jako upír. Podle moderních výzkumů Stoker o skutečném knížeti Vladovi mnoho nevěděl a svůj příběh sestavil z jiných legend nemající s Vladem nic společného. V Rumunsku spojení knížete s upírskými legendami nechápou — když už, považovali by ho naopak za bojovníka proti upírům.
Nesmrtelnost, kterou mu Stoker připisoval, ovšem nakonec získal: mluví se o něm dodnes. Ještě v této době si na Vlada Drákulu vzpomene spousta lidí a každý si o něm myslí něco jiného. Pravdou je, že Drákula byl spravedlivým, sadistickým a krutým vládcem. Jeho činy a rozhodnutí dnes někteří lidé prostě nemohou pochopit a mluví o něm jako o sadistickém šílenci. On byl na druhou stranu velice inteligentním a dobrým vládcem a skvělým válečníkem.